Historie

První písemná zpráva o obci pochází z roku 1295. Asi o sto let dříve byla vystavěna i zachovalá románská část kostela Povýšení sv. Kříže na dnešním náměstí T. G. Masaryka. Po destruktivních husitských válkách došlo k opakovanému stavebnímu rozkvětu obce, který pokračoval i v 16. století. Z této doby pochází i renesanční zámek postavený královským radou Karlem Mračským z Dubé. Pyšelský zámek na začátku třicetileté války hostil v září 1620 i zimního krále Friedricha Falckého. Největšího rozmachu se dočkaly Pyšely v době baroka zásluhou hrabat Halleweilů, kteří se zde usadili. Přispěním císařského komořího Františka Antonína Halleweila byly Pyšely roku 1703 císařem Leopoldem povýšeny na město s právem užívat znaku – černého orlího křídla ve zlatém poli. Halleweilové nechali nad městem postavit loretánskou kapli a zámek přestavět v barokním slohu. V roce 1734 zakoupil panství Pyšely od Halleweilů příslušník saského rodu hrabě Jan Jindřich z Bissigenu, z jehož prostředků byly pořízeny sousoší sv. Jana Nepomuckého na náměstí a socha sv. Vojtěcha u Lorety. V této době byl také přestavěn gotický kostel v barokní chrám a postavena nová barokní fara. V 19. století byla dokončena dnešní podoba zámku přestavbou v klasicistní sídlo. Ve druhé polovině 19. století získal svou nynější podobu i kostel Povýšení sv. Kříže.

V roce 1871 byl v Pyšelích zřízen poštovní úřad, v roce 1878 ustanoven Sbor dobrovolných hasičů a v roce 1892 vybudována železniční zastávka Pyšely na trati Praha – Benešov – České Budějovice.

Již před první světovou válkou se Pyšely staly vyhledávaným rekreačním cílem Pražanů a zavítala sem řada známých osobností jako například Eliška Krásnohorská, F. X. Šalda nebo T. G. Masaryk. Ve čtyřicátých letech pobýval v Pyšelích také malíř Václav Špála, který zde vytvořil řadu děl s pyšelskou tématikou.

Na začátku 21. století pokračuje stavební rozvoj Pyšel, zejména díky blízkosti hlavnímu městu se stává vyhledávanou lokalitou pro výstavbu rodinných domů obyvatel Prahy.