Zámek
Historie zdejšího panského sídla není úplně známa. První zmínky o zámku pocházejí z roku 1587, kdy jsou jejich majiteli pravděpodobně Karel Mračský z Dubé s manželkou, kteří na zámku hostili i Fridricha Falckého. V pobělohorských konfiskací byly Pyšely postoupeny Karlu Harrachovi. Za vlastnictví Antonína Voračského z Paběnic, roku 1787, byl zámek přestavěn. V roce 1805, za Jáchyma Voračického z Paběnic měl zámek již tři patra, byl celý vystavěn z kamene, měl tři klenuté vchody, nad hlavním schodištěm byla dřevěná kopule a kaple s východem ze zámku. V roce 1820 byl zámek opět přestavěn a vystavěna věž, která však byla roku 1838 zbořena. Před rokem 1908 byl zámek uvnitř zmodernizován a věž byla znovu postavena. Z kaple, zrušené roku 1862, se zachoval kamenný barokní portál. U zámku se rovněž nachází park. V roce 1992 proběhla celková rekonstrukce zámku.
Zámek slouží od roku 1956 jako domov pro seniory a je veřejnosti nepřístupný.
Kostel Povýšení sv. Kříže
V dolní části náměstí se nachází kostel Povýšení sv. Kříže. Je to stavba románského původu, slohově velmi blízká kostelu sv. Petra v Poříčí nad Sázavou. Pochází pravděpodobně z 12. Století, jeho dnešní podoba je výsledkem několika přestaveb, zejména posledních dvou, které proběhly v letech 1781-1783 a 1861-1862. Na věži kostela visí gotický zvon z roku 1461. Uvnitř se nachází rokoková kazatelna, která sem byla převezena z jednoho ze zrušených pražských kostelů. Za pozornost stojí i cínová křtitelnice z roku 1609 a železná litá deska se sv. Janem Křtitelem a s Ukřižovaným, která visí v místnosti před sakristií.
Fara
Poblíž kostela se nachází pozdně barokní fara, postavená přibližně v letech 1763-1765.
Loretánská kaple
V dominantní poloze nad městem (419 m n.m.) se nachází barokní Loretánská kaple z roku 1699, která je zasvěcena Panně Marii. Dal ji postavit František Antonín Halleweil jako napodobeninu sv. Chýše v Loretu v Itálii. Záhy se stala vyhledávaným poutním místem, kterým zůstala až do doby svého uzavření za reforem císaře Josefa II. v roce 1781. Záchranu Lorety nakonec umožnilo rozhodnutí stejného císaře. Ten zakázal pohřbívat na hřbitovech uprostřed obcí, což byl i případ Pyšel. Původní hřbitov u kostela Povýšení sv. Kříže byl zrušen a nově zřízen v sousedství Lorety, která byla následně přeměněna na hřbitovní kapli.
Sochařská výzdoba
V obci se nachází bohatá sochařská výzdoba pocházející většinou z 18. Století. Na náměstí před vchodem do zámku je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého, u Loretánské kaple se nachází socha sv. Vojtěcha. Před kostelem jsou umístěny další čtyři sochy – sv. František z Assisi, sv. František Xaverský, sv. Anna a sv. Florián. Autory jsou pravděpodobně Jan Bedřich Kohl a Josef Platzer.
